Viterbo (Provincia di Viterbo)
 |
Stejně jako mnohá města v okolí i Viterbo má etruské kořeny. Roku 310 př. n. l. bylo dobyto a obsazeno Římany a brzy nabylo na významu díky své poloze na důležíté římské komunikaci Via Cassia. Roku 774 bylo město dobyto Langobardy. V 11. století nenáleželo k Laziu, ale k Toskáně; postavení se změnilo, když jej Matylda Toskánská (1046–1115) předala pod vládu římského papeže.
Roku 1167 mu udělil císař Fridrich Barbarossa městská práva.
Od roku 1193 Viterbo bylo formálně nezávislé a mělo svého biskupa, i když ve skutečnosti bylo po Římu druhým centrem papežského státu a bylo určitý čas sídlem papežského dvora. Uskutečnilo se zde nejdelší konkláve v historii církve – trvalo 1005 dní, od 30. listopadu 1268 do 1. září 1271. Konkláve započalo s 20 kardinály a skončilo v počtu 16, neboť v jeho průběhu tři kardinálové zemřeli a jeden konkláve opustil. Na radu sv. Bonaventury byli nakonec kardinálové v paláci zamčeni o chlebu a o vodě a byla sundána střecha paláce, takže byli vystaveni nepohodě počasí. 1. září 1271 byl konečně vybrán nový papež. Zvolený, ne-kardinál Tebaldo Visconti z Piacenzy, ještě nebyl knězem a byl v té době na pouti do Svaté země. 10. února 1272 dorazil z Lutychu, kde byl arcidiákonem, do Viterba a přijal volbu. 19. března téhož roku byl vysvěcen knězem a biskupem a 27. března v Římě korunován papežem jako Řehoř X.
Zlatý věk města spadá do 2. poloviny 13. století a skončil tzv. Avignonským zajetím papežů. Císař se zřekl svých nároků na Viterbo až v roce 1396.
Během druhé světové války bylo zničeno spojeneckými nálety více než 70% městské zástavby včetně kostela sv. Vavřince, město však bylo velmi rychle obnoveno, jako jedno z prvních v Itálii.
Je sídlem Toskánské univerzity (Università degli Studi della Tuscia).
Mapa - Viterbo (Provincia di Viterbo)
Mapa
Státní území - Itálie
 |
 |
| Italská vlajka | |
Itálie patří ke státům s vysokým hrubým domácím produktem v přepočtu na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je vysoká, avšak existují značné rozdíly mezi severem a jihem země. Zatímco severní část Itálie je ekonomicky na úrovni Německa či Francie, jižní Itálie je spíše na úrovni Španělska nebo Řecka. To lze vysvětlit rozdíly ve struktuře hospodářství. Zatímco sever Itálie má vysoce rozvinutý průmysl, je jih země doposud charakterizován méně výkonným zemědělstvím, má horší infrastrukturu a je značně závislý na sezónní turistice.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| FR | Francouzština (French language) |
| IT | Italština (Italian language) |
| CA | Katalánština (Catalan language) |
| CO | Korsičtina (Corsican language) |
| DE | Němčina (German language) |
| SC | Sardinština (Sardinian language) |
| SL | Slovinština (Slovene language) |
